Pionýr 1968 a Lidové noviny
21. 8. 2008 Lidové noviny připomněly invazi vojsk Varšavské smlouvy, k níž došlo před čtyřiceti lety. Hovořily i o obětech, mezi nimi o Milanu Kadlecovi. Ačkoli Milan byl pionýr, Lidové noviny ho uvedly jako skautského vedoucího. Na lidské tragédii to mění pramálo. Je ale zřejmé, že i po čtyřiceti letech není v událostech roku 1968 zcela jasno. Pojďme si proto stručně připomenout, co se v roce 1968 odehrávalo v Pionýru před invazí i přímo při ní.
V červnu roku 1968 (po ustavující konferenci v Seči) se vznikem
Pionýra jako samostatné organizace dětí, mládeže a dospělých,
uznávající tehdejší ústavní a zákonná ustanovení, ale usilující
zároveň o výchovu dětí a mládeže k demokracii, se ukázala i nutnost
seznámit se všemi změnami i co nejširší okruh vedoucích a instruktorů
pionýrských skupin a oddílů.
V politické rovině šlo především o vysvětlování principu partnerství
ve vztahu ke KSČ a jejím orgánům, nikoliv tedy o dosavadní závislost –
jako ostatně u všech jiných společenských organizací. S tím například
souvisely i některé změny v pionýrské symbolice: rudé šátky a
oddílové praporky už nebyly povinné, pionýrské kolektivy si mohly volit
jejich barvy podle svých představ, ustavující konference Pionýra potvrdila
i nové – zelené pionýrské kroje.
V praxi pionýrských skupin a oddílů šlo zejména o odškolštění –
tedy nový vztahu ke školám, v němž se pionýři (a nejen oni!) měli stát
jejich partnerem pro volný čas dětí. Činnost pionýrských skupin a
oddílů se měla zaměřit na rozvoj a podporu dětských zájmů tam, kde
děti žijí, tedy v místech bydliště i při různých kulturních,
společenských či hospodářských zařízeních.
Příhodným prostředím pro informování pionýrských vedoucích se staly
už v létě 1968 tradiční pionýrské okresní, obvodní a krajské Letní
táborové školy (LTŠ). Ty se věnovaly přípravě vedoucích na přímou
práci s dětmi, základům pedagogiky, psychologie, znalostem her
i turistických a tábornických dovedností. Mimochodem, jejich tradice žije
dodnes.
O změnách v Pionýru na LTŠ informovali i členové vedení Pionýra.
Začátkem července 1968 navštívil jeden z nich i Obvodní táborovou
školu vedoucích z Prahy 6 v Terčině údolí u Nových Hradů, na
základně, kterou tehdy užíval budějovický Krajský dům dětí a
mládeže. Mezi více než půl stovkou účastníků se tam seznámil
i s Milanem Kadlecem, který jako hospodář „ótéešky“ denně na své
motorce zásoboval kamarády čerstvým pečivem, poštou z domova i dalšími
potřebami pro provoz pionýrského „školení“. Pomáhal i s přípravou
různých výprav do okolí.
Na stejné motorce Milan Kadlec, oddílový vedoucí z pionýrské skupiny
Severka v Praze 6 na Petřinách, zahynul 21. srpna 1968 v centru Prahy
při kolizi nákladního automobilu, autobusu a sovětského tanku. V září
1968 jeho kamarádi přejmenovali Severku na Pionýrskou skupinu Milana
Kadlece. Hned na počátku normalizace, po zrušení Pionýra na podzim 1970,
byla skupina zrušena a kolektiv vedoucích rozptýlen.