Akce BUBEN 2011

O víkendu 16. – 18. září proběhl další ročník tradiční Teedeet akce Buben. Již dobře známá základna pod zříceninou hradu přivítala tentokrát 14 Teedeetů, kteří se přenesli do temného dávnověku. A protože dávnověk byl opravdu temný, zjistili účastníci, že se stala vražda a museli přijít na to, kdo ji spáchal.

Akce BUBEN 2011

V pátek jsme dorazili na základnu poněkud chaoticky. Odjezd blokovala zacpaná Praha a také nutnost nakoupit jídlo, takže účastníci jedoucí vlakem dorazili neplánovaně dříve. Na základně nás ovšem čekal starý známý správce, takže nebyl žádný problém. Stále jsme nebyli kompletní, dva účastníci dorazili až pozdě v noci. Takže páteční večer jsme věnovali malé vzpomínce na předchozí Bubny a promítli si povedená videa z předloňska.

Ráno po snídani se účastníci přesunuli na hrad, kde museli nalézt a naučit se zpaměti tajnou formulku. Jejím opakováním pak přivolali šamana. Řada Teedeetů se obávala a nevěřila příliš své paměti, ovšem formulka se ukázala velmi jednoduchá, zněla totiž R. Pak se zase projevilo, kolik Teedeetů ráčkuje, ale to už mezi účastníky důstojně sestoupil šaman. Všichni přítomní pak obdrželi novou identitu, tu pravěkou, kde se dozvěděli své nové jméno (žula, granit, pískovec, znělec…), oblíbené zvíře a způsob lovu, místo, kde se vyskytovali v inkriminovaný okamžik vraždy a své zaměstnání nebo bych měl spíše říci svoji úlohu v pravěké společnosti. A protože si na Buben měli všichni přivézt kost a kůži, konala se následně nefalšovaná pravěká módní přehlídka. Za účast v ní získali všichni své první informace pro pátrání po vrahovi.

Letošní Buben hodně využil skály a zdi hradu, takže polovinu soboty jsme trávili v rámci slaňování. Nejprve malý trénink na sedmimetrové stěně a následně si, kdo se odvážil, mohl slanit patnáct metrů kolmé stěny.

Po lehkém obědě jsme se sešli před základnou, kde startoval bláznivý orientační závod. Účastníci si v něm házeli kostkou nejen družstvo, v němž závod absolvují, ale také směr a vzdálenost, jak daleko musí zvoleným směrem jít. Jít je tady poněkud nepatřičné sloveso, protože polovinu okolního prostoru přetíná říčka Mže, na druhou stranu se zase zvedají skály a zřícenina obtékaná zarostlým potokem. Všichni se ale svého úkolu zhostili se ctí, přestože někteří naivně věřili, že při dobrém utažení kanad jim horem voda nenateče. Výsledek závodu pak vlastně vůbec nebyl důležitý, hlavně se užilo spoustu zábavy.

Po náročné venkovní aktivitě byl opět zapojen mozek účastníků. Nejprve všichni seznámili ostatní se svým pravěkým zaměstnáním. Bylo ovšem nutné použít nějaké zašifrované sdělení, ta nejnápaditější byla oceněna dalšími informacemi. Pak, rozděleni do dvojic, seznámili svého partnera se svým pravěkým jménem (nebo spíše s charakteris­tickými znaky kamene, jehož jméno jim bylo přiřčeno), pochoutkou, kterou si připraví ze svého oblíbeného zvířete a dalšími věcmi. Problém byl v tom, že si vše museli zapamatovat a to i následně při sdělování informací ostatním. Navíc některé informace nebyly dosti přesné a úspěšně zaváděly. Po představení všech dvanácti účastníků tedy začalo horečnaté zapisování a luštění na jehož konci se v pozdní sobotní večer podařilo přeci jenom třem jedincům odhalit vraha.

V neděli jsme si ještě užili vysoké lanové lávky přes skalní rokli a trochu bláznivého skákání do napnutého lana. Ale další program nám přerušila nepřízeň počasí a hlavně to, že další prima víkend je u konce a musíme se vrátit do naší civilizované současnosti.


Článek napsal Ladislav „Ráma“ Šimek, foto účastníci akce.

Publikováno: úterý, 27.09.2011 17:29 Vložil: Michal Krtek Rejzek

Související odkazy

Přiložené fotografie

Ráma Mitin Žába a Iva Andrea, Coleta, Docent, Mitin

« Zpět na výpis článků

© 2019 Pražská organizace Pionýra | praha@pionyr.cz