Kamínka 2015 – parádní oslava „narozenin“

Tentokrát jsme se na naší pionýrské neformální vzdělávací akci sešli v Plzni. Téměř 300 účastníků v pátek oslavovalo – jednak 25. narozeniny Pionýra a jednak fakt, že je letos hostitelské město Evropským hlavním městem kultury. Mezi gratulanty nechyběli ředitel hostitelské školy Martin Prokop, náměstek plzeňského primátora Martin Baxa a krajský radní pro životní prostředí Václav Štekl. Není náhodou, že jsou všichni tři původním povoláním učitelé – moc dobře tedy vědí, o co při naší práci s dětmi jde. Ti všichni se připojili k naší dvojité oslavě, která byla víc než důstojná – zatančili jsme si, nechyběly párty čepičky a také obrovský dort! Sladká tečka se dostala na všechny.

Kamínka 2015 – parádní oslava „narozenin“

V sobotu a v neděli už každý vyrazil na některou z přibližně osmdesátky dílen, kde se přiučil něco nového, co využije ve svém oddílu či skupině. Samozřejmě nechybělo vyrábění (namátkou jmenujme kumihimo, šperky z kůže, kanzaschi či ozdobná mýdla), sportovní aktivity (lana, orientační běh, orientální a country tance či sebeobrana) a diskuze a semináře s různou tematikou. Bylo z čeho vybírat, velmi zajímavý blok věnovaný konfliktům a emocím vedl psycholog Zdeněk Šimanovský, autor několika odborných publikací. Naprostou většinu dílen ale vedli jiní pionýři, kteří tím do našich společných kamínek přihodili polínko.

Ani letos nechyběl bufet a oblíbená herna Mindoku, tentokrát okořeněná soutěží o trička. Pokud jste na Kamínkách byli, můžete nám o svých zážitcích, zkušenostech a pocitech napsat (mozaika@pionyr.cz), vy ostatní sledujte pionýrský web nebo facebook, kde najdete informace o dalším ročníku. A všichni si můžete prohlédnout fotky na webu Kamínek nebo na facebooku.

Osobní poznámka
Kamínka se letos konala v Plzni, v mém rodném městě a v městě, které se pro letošní rok stalo Evropským hlavním městem kultury. Pro mě to znamenalo jediné – snaha a obavy o to, aby vše klaplo, byly u mě ještě větší než jindy. Co když se lidem nebude líbit ´moje rodná škola´, co když jim bude vadit, že má tolik pater a žádné výtahy nebo že se na obědy musí chodit ven? A naopak – co když se ve škole něco přihodí? Někdo něco rozbije nebo si na nás třeba budou stěžovat lidé ze sousedství? Otázek, jež se mi po celý víkend honily hlavou, bylo mnoho.

Spoustu z nich smazávaly usměvavé a spokojené obličeje účastníků a mně to zase došlo až pozdě. Když se sejde parta lidí, kteří jsou podobně naladění, můžou být v podstatě kdekoli a budou spokojení. Vědí, že mají kolem sebe kamarády, přátele. lidi, kteří vědí, co znamená dělat něco pro druhé. A dělat to s úsměvem, dobrovolně a pro radost. Takových lidí jsem za víkend potkala stovky. Díky a věřím, že se vám u nás v Plzni líbilo.

Ten největší dík patří dvěma lidem, bez nichž by Kamínka nebyla – Lídě Kočí a Dušanovi Pěchotovi. A za úvodní rituál spojený s tancem patří poděkování Dáše Čechové a Jáje Antošové z PS Mír Domažlice. Dámy a pane, smekám! ;-)

Publikováno: úterý, 21.04.2015 0:10 Vložil: Mirka Tolarová

« Zpět na výpis článků

© 2019 Pražská organizace Pionýra | praha@pionyr.cz