Po lehkém počátečním zmatku, kdy byl sraz o hodinu dříve než měl původně být, jsme nasedli do vláčku, kde jsme měli celý vagón jen pro sebe, a tak Ráma, Heri a Petr vyndali kytary a pěli jsme celou cestu až do Dobříše.

V Dobříši jsme se vydali směr Neskenon a cestou sídlištěm a pak temným lesem jsme došli za slabou hodinku na místo. Nanosili jsme dříví, zažehli oheň a většina si začala připravovat večeři od klasické polévky až po opékané maso. Následně se Ráma a spol. chopili kytar a zpívali jsme dlouho do noci, až postupně odpadli i ti nejvytrvalejší zpěváci a odebrali se na jehličnaté lože.

Ráno raníčko vyšlo sluníčko, ale nejvytrvalejší spáči – Heri a já jsme spali až do poledne, takže nemohu moc sloužit co kdo dělal dopoledne. Ovšem po obědě Ráma vybalil svou zásobu vypečených teamových her, které byly naprosto supr. Nejprve se lovilo víčko s vodou z kruhu kam nikdo nesměl vstoupit, následovalo přelézání provazu napnutého ve výšce cca 2 metrů mezi dvěma stromy, kdy musel celý team spolupracovat aby to zmáknul. Následovalo tvoření čtverce poslepu a transportování krabičky bez pomocí rukou na dálku. Vše ukončovala zajímavá šaškárna, kdy si všichni lehli na zem, zvedli ruce a po nich si posouvali libovolnou osobu (zde se ukázalo mistrovství Bobříků, kteří mi při jízdě po rukou svázali tkaničky od bot – a podotýkám, že za celou výpravu jsem měl boty svázané asi 3x aniž bych si toho všimnul :-)).

Protože už začínalo být dost hodin, tak nezbývalo než si zabalit, vše poklidit a vydat se na vlak, kde se znovu ukázalo, že všichni z nás umějí pěkně zpívat.

Akce to byla velmi podařená a myslím, že určitě ne poslední takovéhoto druhu