Mikulášský víkend má většina pionýrů nabitý adventními jarmarky, mikulášskými besídkami a nadílkou nejen pro pionýrské děti. Ne všichni. Dvanáct lidí totiž o tomto víkendu vyrazilo do Horní Sytové v Jizerských horách na poslední (a zároveň takové ´předprvní´, seznamovací) jednání Výkonného výboru ČRP.

Jak jistě všichni víte, poslední listopadovou sobotu bylo na VII. výročním zasedání Pionýra zvoleno nové vedení našeho sdružení. A ejhle! Už o týden později se staronový výkonný výbor poprvé sešel u kulatého stolu. Pravda, zatím byli noví členové na jednání pouze přizváni, oficiálně totiž začínají své funkční období až s Novým rokem, ale už teď jsme se pustili do práce. I když vám to možná bude znít jako klišé, je to tak.

Myslím, že jsem nebyla jediná, pro koho byly některé informace úplnými novinkami, a proto bylo poměrně namáhavé a vyčerpávající se celou dobu soustředit. Chvílemi o to víc, že jsme jednali v místnosti, která (jak nám prozradil Petr Halada) dřív byla vinárnou a které vévodí kulečníkový stůl. Nejen že nebyl čas ho vyzkoušet, ale navíc mě teď tak ještě napadá, že jsem to s tím zmíněným kulatým stolem trochu nedomyslela. No, nevadí…

Během celodenního jednání jsme stačili probrat víc než dvacítku záležitostí. Kolem některých z nich se strhla poměrně zajímavá diskuze. Za jednu z nejzásadnějších informací já osobně považuji sdělení o rezignaci Terezy Škofové z Poselství 2011. Ta se začátkem prosince rozhodla z osobních důvodů skončit ve funkci předsedkyně obsahové komise a upřímně doufám, že ji nebudou následovat další z realizačního týmu.

Druhým (ale ne posledním) neveselým bodem jednání byla záležitost kolem PS Úsměv Jirkov z Ústeckého kraje. Protože tato skupina, která se stará o základnu Zásada, avizovala ukončení své činnosti, bylo třeba urychleně řešit, kdo se o objekt postará. Naštěstí se zdá, že základna v zimě strádat a chátrat nebude, o její správu se přihlásila PS Dravci z Ústí nad Labem a VV ČRP její návrh posvětil. Do série sem ještě patří řešení důsledků mezinárodního tábora T4C.
Hodně času nám také zabrala rozprava o věcech budoucích, o organizaci naší práce a úlohách, které čekají Pionýr i nás.

Zřejmě aby nám nebylo líto, že jsme adventní čas a mikulášskou sobotu trávili jednáním, čekalo nás v pokojích příjemné překvapení. Každý z nás našel za oknem punčošku se sladkou a ovocnou nadílkou. Jen mi doteď není jasné, čím jsme si už takhle na začátku vysloužili těch pár uhlíků a bramboru. Že by preventivní upozornění? Aby nás třeba nenapadlo mít nějaké roupy? Snad…

Mirka