V červnu roku 1968 (po ustavující konferenci v Seči) se vznikem Pionýra jako samostatné organizace dětí, mládeže a dospělých, uznávající tehdejší ústavní a zákonná ustanovení, ale usilující zároveň o výchovu dětí a mládeže k demokracii, se ukázala i nutnost seznámit se všemi změnami i co nejširší okruh vedoucích a instruktorů pionýrských skupin a oddílů.
V politické rovině šlo především o vysvětlování principu partnerství ve vztahu ke KSČ a jejím orgánům, nikoliv tedy o dosavadní závislost – jako ostatně u všech jiných společenských organizací. S tím například souvisely i některé změny v pionýrské symbolice: rudé šátky a oddílové praporky už nebyly povinné, pionýrské kolektivy si mohly volit jejich barvy podle svých představ, ustavující konference Pionýra potvrdila i nové – zelené pionýrské kroje.
V praxi pionýrských skupin a oddílů šlo zejména o odškolštění – tedy nový vztahu ke školám, v němž se pionýři (a nejen oni!) měli stát jejich partnerem pro volný čas dětí. Činnost pionýrských skupin a oddílů se měla zaměřit na rozvoj a podporu dětských zájmů tam, kde děti žijí, tedy v místech bydliště i při různých kulturních, společenských či hospodářských zařízeních.
Příhodným prostředím pro informování pionýrských vedoucích se staly už v létě 1968 tradiční pionýrské okresní, obvodní a krajské Letní táborové školy (LTŠ). Ty se věnovaly přípravě vedoucích na přímou práci s dětmi, základům pedagogiky, psychologie, znalostem her i turistických a tábornických dovedností. Mimochodem, jejich tradice žije dodnes.
O změnách v Pionýru na LTŠ informovali i členové vedení Pionýra. Začátkem července 1968 navštívil jeden z nich i Obvodní táborovou školu vedoucích z Prahy 6 v Terčině údolí u Nových Hradů, na základně, kterou tehdy užíval budějovický Krajský dům dětí a mládeže. Mezi více než půl stovkou účastníků se tam seznámil i s Milanem Kadlecem, který jako hospodář „ótéešky“ denně na své motorce zásoboval kamarády čerstvým pečivem, poštou z domova i dalšími potřebami pro provoz pionýrského „školení“. Pomáhal i s přípravou různých výprav do okolí.
Na stejné motorce Milan Kadlec, oddílový vedoucí z pionýrské skupiny Severka v Praze 6 na Petřinách, zahynul 21. srpna 1968 v centru Prahy při kolizi nákladního automobilu, autobusu a sovětského tanku. V září 1968 jeho kamarádi přejmenovali Severku na Pionýrskou skupinu Milana Kadlece. Hned na počátku normalizace, po zrušení Pionýra na podzim 1970, byla skupina zrušena a kolektiv vedoucích rozptýlen.
