Když se to takhle řekne, zní to honosně a odtažitě. Ale když si představíme všechny ty oddílové schůzky, výpravy, hry, soutěže, tábory, setkání… je i po letech jasné, že i když výstupy konferencí nevyhnutelně šustí papírem, tohle rozhodnutí určitě nebylo formální. Bylo vyjádřením vůle pokračovat v něčem, co má smysl. A i když „jednou jsi dole, jednou nahoře“, jak se zpívá ve známé písničce, kdo chce, vidí kolem sebe dost důkazů, že to má smysl pořád.

Děkujeme touto cestou všem, kdo se na dvaceti letech činnosti sdružení Pionýr podíleli, ať už přímo svou prací, nebo často nepostradatelnou podporou. K blížícím se společným narozeninám přejeme všem jen to nejlepší!