Nepropadejte panice!

Tahle klíčová poučka ze Stopařova průvodce po galaxii je platná v mnoha situacích a zdála se nám případná i pro současnou debatu vzedmutou kolem novely Zákona o veřejném zdraví (z. č. 258/2000 Sb.). Ta je pochopitelně zásadní i pro Pionýr, protože se dotýká mnoha našich aktivit. Abychom získali informace přímo od zdroje, obrátili jsme se na náměstka ministra zdravotnictví a hlavního hygienika ČR MUDr. Vladimíra Valentu, Ph.D. a požádali ho o rozhovor. Odezva byla až překvapivě rychlá a vstřícná a na straně pana náměstka byla znát i radost, že má prostor pro poklidné vysvětlení celé věci, na které v mediálních přestřelkách bývá čas jen výjimečně. Možná i proto se rozpovídal již po úvodním oslovení, ještě jsem se vlastně ani nezačal ptát…

Pionýr pořádá cca 400 letních táborů a řadu dalších zotavovacích akcí. Proto vás oslovujeme v souvislosti s novelou Zákona o veřejném zdraví, ze které se stalo velké téma, a mnohá vyjádření k ní jsou dost dramatická. Hovoří o likvidačních sankcích, administrativní šikaně a postihování např. pořadatelů letních táborů za nedostatky na straně rodičů apod. My ale doufáme, že nic takového není cílem připravované novely, a rádi bychom i naše dobrovolníky v tomto směru uklidnili.
Já bych v první řadě chtěl říct, že jsem velmi rád za tento kontakt, protože je to příležitost vyvrátit některé lži, které se v souvislosti s novelou zákona 258 o veřejném zdraví rozšířily a které straší zvyšováním sankcí za porušení zákona. Já můžu říct, že opak je pravdou. V tomto směru chci uklidnit hlavně všechny pořadatele táborů a zotavovacích akcí. Nic takového tady nehrozí. Ta situace se oproti minulosti a oproti současnému znění zákona výrazně zlepšuje. Abych byl konkrétní: Současná úprava umožňovala uložení pokuty až do výše dvou milionů a v případě ohrožení zdraví i tří milionů korun – třeba za nepřijetí neočkovaného dítěte nebo při porušení dalších povinností. Teď ta výše sankce v novele, v jaké jsme ji předložili, je navrhovaná na 100 000, tedy výrazné snížení. A stejně je tomu i u dalších oblastí, všude v návrhu jsme to výrazně snižovali. A opět i tyto výrazně ponížené částky jsou stropy – maximální možné výše sankcí. Jinými slovy nehrozí žádné likvidační sankce, to by ani nebylo možné díky správním soudům a bylo by to i proti pokynům Ministerstva zdravotnictví.
Ty současné obavy jsou dány legislativně technickým pojetím zákona. V současném znění jsou uvedeny různé povinnosti, které je potřeba dodržet v jednotlivých oblastech, a pak je na konci paragraf, který říká, že za každé porušení je možné dát takovou a takovou pokutu – tedy ty dva až tři miliony korun. My jsme to na základě legislativně technických požadavků a pravidel pro správní jednání, čili z formálních a právních důvodů z jednoho paragrafu přeřadili k těm jednotlivým povinnostem. Na jejich obsahu ani formě se nic nemění. My jsme této příležitosti naopak využili ke snížení sankcí. Bohužel to bylo zneužito a je to vykládáno jako zvyšování sankcí, což v žádném případě není pravda. A také to slouží k rozvíření aktivakcinační nálady ve společnosti. Rád bych to uvedl na pravou míru.

Současný mediální rozruch není u obdobného zákona běžný. Jestli tomu dobře rozumím, vy ho považujete za přehnaný?
Je rozhodně přehnaný a hlavně neodůvodněný, protože jednak dochází k faktickému snižování sankcí v této oblasti a navíc je tu rozhodnutí Ústavního soudu, že podmiňování účasti dítěte na akci očkováním je v pořádku. Takže opravdu nevidím důvody, proč protestovat, oproti stávající podobě zákona dochází ke zmírňování.

Můžete shrnout hlavní cíle novely, nějak jednoduše popsat její záměr a smysl?
Cíle novely jsou úplně jiné, než o čem se mluví, vůbec se netýkají sankcí. Byly tam jednak už zmíněné formální důvody. Zákon o veřejném zdraví se musel srovnat se Správním a Kontrolním řádem a také jsme významným způsobem doplnili oblast, která se týká podpory zdraví. Ta byla zmíněna jen slabě, v návrhu je nově definována, jsou tam zmíněny povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. ministerstva a krajských hygienických stanic právě v podpoře zdraví. Je tam ve větší míře uplatňován pozitivní přístup, ne jen sankce.

Nepopíráme, že nás vzedmuté obavy kolegů z dětských organizací také zneklidnily. Na druhou stranu chápeme: pravidla jsou nutná, jejich porušení se má postihovat a třeba dokládání zdravotního stavu dětí vnímáme i podle vlastních zkušeností jako hodně potřebnou věc. Proč myslíte, že se i tomu někteří lidé brání?
Já popravdě nemám informace z uplynulých táborových sezón, že by v tomto směru byl nějaký výrazný problém. Zdravotní potvrzení nebo posudky od lékaře jsou v drtivé většině případů předkládány, protože si lidé naštěstí uvědomují, že když není k dispozici rodič a musí zasáhnout lékař, tak je to pro něj jediný zdroj informací. Účelem těchto posudků je také doložit způsobilost dítěte k účasti, je tam uvedeno například, jakou má medikaci, což je zásadní. Proto mne překvapuje, že ze strany některých pořadatelů táborů je odpor vůči předkládání těchto posudků, protože ta zkušenost nejen ze strany hygieniků, ale i ze strany zdravotnických zařízení, která děti ošetřují, je naprosto jednoznačná a já si myslím, že by byla veliká chyba, kdyby tyto posudky byly zrušeny.

Když jsme u toho, máme praktický dotaz: Významně by nám pomohlo, kdyby bylo možné mít na akcích jen kopie potvrzení lékaře o způsobilosti dítěte. Takovou kopii by vedoucí měli k dispozici celý rok a poté ji skartovali, odpadlo by neustálé vybírání a vracení. Je něco takového možné?
Určitě, to je přeci technická záležitost, která ani nemusí být řešena zákonem. Navíc je zákonem stanoveno, že tento posudek má delší platnost, takže může být použitý v průběhu roku víckrát a dítě nemusí před každou akcí na vyšetření.

Pořádáme také spoustu akcí menšího rozsahu, i při nich je ale nutné zajistit účast jen osob, které splňují podmínky dané pro zotavovací akce. Znamená to, že bude nutné vyžadovat potvrzení lékaře například i pro výpravy a výlety deseti dětí na víkend?
Pro takovéto akce určitě neplatí povinnosti v takovém rozsahu, v jakém jsou nastaveny pro tábory. Osoby, které akci zajišťují a o děti pečují, musejí mít potvrzenou způsobilost, případně zdravotní průkaz, když mají na starosti stravování, kvalifikaci pro zdravotníka atd. Pro děti ale nejsou vyžadována potvrzení jako při zotavovacích akcích.

Z jiného soudku, navržená novela vymáhá jednání na straně rodičů, například aby nechali očkovat své děti, prostřednictvím pořadatelů akcí? Je to podle vás dobré řešení? Je to fér?
Ono to tak docela není. Pořadatel akce nemusí suplovat rodiče dítěte, on má plné právo to dítě na akci nepřijmout a je na rodiči, aby to zvážil.

Může se ale stát, že pořadatel vychází z nepravdivých informací, potvrzení je možno upravit…
Pokud by rodič podával nepravdivé informace, je to pak jednoznačně jeho odpovědnost, případně lékaře, který vydal nepravdivé potvrzení a podobně.

Často se mluví o vysokých, ba likvidačních pokutách, ale už ne tak často o tom, co jste už zmínil v úvodu, tedy že dříve mohly být násobně vyšší. Když na to pohlédneme prakticky – pokud dříve „hygiena“ při kontrole na táboře našla zapomenutý prošlý kompot a dala pokutu pár stovek, asi nikdo si v tu chvíli neříkal, že unikl nutnosti platit až dva miliony. Co je teď jinak, z čeho ty obavy pramení?
Ten zákon, tak jak ho předkládáme do Parlamentu, je velmi široký. A když je projednáván, otevírají se všechny problematiky, kterých se dotýká, mohou být předkládány pozměňovací návrhy a cokoliv dalšího. I když jsme nedělali v oblasti očkování a dalších věcí, o kterých tu mluvíme, žádné faktické, obsahové změny, ale pouze formální, tak to bylo využito k napadení těch částí zákona, které zajišťují velmi aktivní ochranu veřejného zdraví, zejména v oblasti očkování, bylo podáno i mnoho pozměňovacích návrhů, které měnily systém očkování u nás.
Co se týče sankcí, tak znovu zdůrazňuji, že dochází k výraznému snižování stropů, tedy maximální možné částky, která může být uložena pouze za záměrné, účelové a opakované jednání. Běžnému pořadateli akcí ani nemůže být žádná likvidační sankce udělena, vždy musí být přiměřená i jeho finanční situaci.

Takže v tom vidíte spíš než reálné obavy hlavně využití toho, že je celé téma právě otevřené?
Ano, je to tak a musím říct, že mne tato hlavně antivakcinační kampaň velmi mrzí.

Na závěr to, co naše vedoucí zajímá nejvíc. Mají dobrovolníci na táborech očekávat, že kontroly hygieniků budou probíhat výrazně odlišně a v případě běžných drobných nedostatků se budou znatelně lišit i sankce? Nebo budou jako dříve působit výchovně a uvádět stav věcí do pořádku, spíše než činnosti bránit, či jak je teď módní říkat, „likvidovat“.
Samozřejmě není důvod k obavám. Smyslem té novely, kromě toho, aby se naplnily některé formální a právní požadavky, bylo posílit metodické vedení a podporu zdraví ve všech oblastech. To tu bylo v minulosti velmi zanedbáváno.

Jakub

MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D.
Narozen 14. 10. 1958.
Studoval na Lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy v Praze a Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.
Na různých pozicích v oboru hygieny pracuje od 80. let.
Od roku 2012 je hlavním hygienikem ČR.


Zamyšlení Kateřiny Brejchové, členky Výkonného výboru České rady Pionýra, nad rozdílnými názory k tématu novely i nad praktickými otázkami, kterých se dotýká (pro zobrazení klikněte): 

O (mém) selském rozumu – názor z Pionýra

Načetla jsem si několik textů vydaných ČRDM, vyslechla jsem řadu argumentů pro nutnou úpravu návrhu i argumenty těch, kteří za návrhem stojí. Jako téměř poslední i odpovědi ve výše uvedeném rozhovoru.
Vzpomněla jsem si na několik scének z různých filmů, kdy anglický lord odebírá denní tisk obou hlavních politických stran a se zájmem pročítá jejich (zpravidla se neshodující) názory na aktuální dění. Připadám si podobně, jen mi chybí dostatečný časový prostor, aby takové čtení bylo zábavou. Na obou stranách je řada více i méně věcných argumentů, i různých konstrukcí, co by bylo, kdyby…
Můj selský rozum říká, že bude dobré pokud:
  • se podaří snížit navrhované výše sankcí oproti stávajícímu návrhu, byť i tento návrh je již snižuje;
  • dojde k úpravě v prohlášení o bezinfekčnosti tak, aby rodič podepisoval takový text, za který může jednoznačně převzít odpovědnost;
  • zákon umožní úpravu očkovacího plánu tam, kde to je ze zdravotních důvodů třeba, a taková úprava nebude považována za nedodržení očkovací povinnosti.
Můj selský rozum ale také říká, že potvrzení praktického dětského lékaře mi jako povinná součást dokumentace nevadí, ba naopak považuji ho za rozumný a potřebný papír. A to i ve světle argumentace, že není zcela aktuální.
A jak to je s očkováním? Jistě, nechci patřit do skupiny těch, které stát užívá jako rukojmí pro vynucování povinností někoho jiného (rozumějme rodiče). Na druhou stranu tímto nástrojem již několik let stejně jsem a umím s tím docela dobře žít. Můžu se ptát, jaké jiné vynucovací prostředky má stát používat? Bude lepší, pokud rodiče na dva roky zavře? To je sankce, která jim například hrozí ve Francii, a kterou jejich Ústavní rada v minulých dnech potvrdila. Opravdu to bude pro děti lepší řešení?
Pionýr by se neměl nechat zatáhnout do široké debaty o očkování, třeba i proto, že se na společném stanovisku s velkou pravděpodobností neshodneme. V základní rovině je to totiž problém čistě politický, vážící se k otázce, zda a do jaké míry má stát zasahovat do rozhodování jednotlivce. Vše ostatní je balast.
Můj selský rozum říká, že to nakonec všechno nějak dopadne a že by bylo dobré, aby účinnost zákona nedopadla 14 dní před termíny táborů. Můj selský rozum mi říká, že v konečném důsledku půjde opět a stále o to, zda na obou stranách při řešení jakéhokoliv praktického problému budou stát rozumní lidé. Můj selský rozum říká, že i v případě, že bude schválena stávající verze zákona, nic zásadního se pro pořadatele táborů nezmění. To ale neznamená, že by nemohlo být případně o trochu líp.

Káča

Publikováno: úterý, 31.03.2015 10:46 Vložil:

« Zpět na výpis článků

© 2017 Pražská organizace Pionýra | praha@pionyr.cz