Doc. PhDr. Zdena Jesenská, CSc. (1932–2013)
Odešla významná představitelka samostatného Pionýra (1968–70), která často a výrazně formulovala jeho dokumenty a cíle, včetně odmítnutí srpnového obsazení Československa.
Absolvovala Gercenův pedagogický institut v Petrohradě, interní
aspiranturu v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV.
Pracovala na Pedagogické fakultě UK v Praze, odkud byla v roce 1970 (za
trest) přeložena do Ústavu pro učitelské vzdělávání UK, později
Ústředního ústavu pro vzdělávání pedagogických pracovníků. Tam se
zabývala organizací a resortním výzkumem v oblasti dalšího vzdělávání
učitelů. V roce 1990 byla rehabilitována a jmenována docentkou pro obor
pedagogika a obnovila svou pedagogickou činnost na PedF UK. V současné době
byla v důchodu.
Působila v pionýrském hnutí v různých funkcích – byla vedoucí
oddílu i členkou Ústřední rady Pionýrské organizace ČSM. V únoru
1968 se stala členkou prozatímního vedení Pionýra pro země české a
moravské, později členkou vedení České rady Pionýra, to ovšem pouze do
r. 1970. Následně působila pouze v pionýrském oddíle Práčata (PS
Modřanská trojka) na Praze 4. V roce 1990 neodmítla nabídku znovu se
spolupodílet na oživení samostatného Pionýra a jako vedoucí jedné ze
sekcí na vědecko-pedagogické konferenci na podzim 1990 tak přispěla
k formulování programových východisek obnoveného svrchovaného
Pionýra.
Z jejích prací připomínáme jednu zásadní:
Rozvíjení společenské aktivity žáků: Studie o mravní výchově
dětského kolektivu (SPN, 1968)
Cílem práce je přispět k řešení některých otázek pojetí výchovy a společenské aktivity dětí a k jejich realizaci v praxi, přičemž důraz je položen na formativní význam kolektivní činnosti dětí v mimoškolní době. Po nastínění obecných filosoficko-pedagogických východisek vysvětluje autorka příčiny a podmínky aktivního či pasivního chování dětí, rozebírá úlohu pedagoga na této výchově a hledá způsoby, jimiž lze pronikat k mravnímu vědomí dětí. K tomuto účelu využívá i sociometrických metod.